Kdy jste se vůbec dozvěděl, že budete muset za Ondru Vahalu zaskočit? Jak jste tu zprávu přijal?

„Dozvěděl jsem se to v pátek po večeři, když mi trenér Neumann zavolal, že Vahy zřejmě nebude moct nastoupit, ať se připravím variantu, že budu chytat.“

Co samotný zápas, byl jste nervózní, nebo to z vás spadlo s prvním zákrokem?

„Nervózní jsem byl maximálně tak při cestě autobusem. Když jsem vešel do haly, tak už vůbec.“

Jak se člověk ve vašem věku s takovým zápasem popere? Jste šťastný za ten výsledek?

„Jsem za něj obrovsky šťastný, kluci mi v tom pomáhali, padali do střel, bylo to neskutečné, co tady předváděli. Bylo potřeba mít i trochu štěstí.“

V druhém poločase jste chytil Novakovi krátkou penaltu. Tipl jste si stranu, nebo jste o něm něco věděl z předchozího angažmá ve Spartě?

„Den předem jsme si to rozebírali na videu, kam to kope. Ondra Vahala říkal, že to kope na všechny strany, ale zkusil jsem tu, co byla na videu.“

Desítka se chytit nedala? Paradoxně ji Novak kopl na druhou stranu…

„Dala, Tomáš Vnuk na mě křičel, že to půjde na pravou, ale já jsem si to udělal podle sebe… Kopl to tak, že kdybych správně trefil stranu, tak bych to chytil.“

Několik klíčových zákroků jste si připsal i při oslabení českého týmu, jak perné chvíle to byly?

„Chorvaté nás asi minutu a půl mačkali, naštěstí se dostávali jen ke střelám z dálky, které jsem viděl.“

Věříte si na odvetu?

„Věřím! Ale jestli bude Ondra Vahala zdravý, tak klidně naskočit může.“