„Futsal hraji od šestnácti let, takže více než polovinu mého života. Podobným projektům moc fandím a když bude někdo chtít, abych byl nápomocen, tak se vždy rád zúčastním,“ prohlásil David Cupák o své záštitě nad Mistrovstvím ČR žáků.

Davide, je pro mladé futsalisty odměna hrát mistrovství ve dvou krásných halách v Brně ve Vodově ulici? Na místě, kde hraje velké zápasy i futsalová reprezentace?

Myslím si, že to tak je. STAREZ aréna patří mezi nejkrásnější haly v Brně. Reprezentace tady sehrála hned několik důležitých kvalifikačních bitev a i památné barážové utkání s Chorvatskem o postup na mistrovství světa. Věřím, že si to kluci na špičkové palubovce užijou a budu přát, ať vyhraje ten nejlepší

Na futsalové mapě se už nějakou dobu objevuje projekt klubu Orel Řečkovice Dětskýfutsal.cz, jak se vám líbí práce těchto lidí?

Většinu lidí, kteří na projektu pracují, znám a dávám jim obrovský respekt. Dělají futsalu velké jméno, co se týká propagace u dětské generace. Má to tady rozmach po celém Brně. Věřím, že si děti najdou místo, aby si vyzkoušeli futsal. Je to skvělá hra na malém prostoru, pořád s míčem. Projektu moc fandím a věřím, že najdeme mezi Orlem Řečkovice a Helasem Brno nějaké vhodné spojení.

Jak vnímáte žákovská mistrovství republiky, která se koná již počtvrté?

Je to skvělé, že se to hraje. Máme dorosteneckou a juniorskou ligu, ze které těží reprezentace U19 s trenérem Martinem Brůnou a U21 s Markem Kopeckým. Jsem rád, že vznikly i takové kategorie, kam se mohou dorazit podívat reprezentační trenéři, hledat další hráče a sledovat je do budoucna.

Loni se hrálo MČR v Ostravě a patronem byl Michal Seidler. Letos Brno a váš patronát, potěšilo vás to?

Určitě, protože Jumbo (Michal Seidler – pozn.) je legenda futsalu a nejlepší střelec reprezentace. Vážím si toho, že jsem po něm mohl přebrat pomyslnou štafetu. Znovu se budu opakovat, ale všechny projekty pro vývoj futsalu a vytváření jeho komunity jsou velmi důležité.

Stále jsi futsalový reprezentant, nebo se v tomto aspektu něco změnilo?

Já už si říkám spiše bývalý futsalový reprezentant, protože jsem v reprezentaci byl naposledy před třemi lety. Trochu mě mrzelo, že jsem nemohl být u památných kvalifikačních duelů a baráže, která se hrála v Brně. Tady jsem odehrál pouze přípravné utkání se Srbskem. Ale takový je život, kdyby náhodou byla reprezentace nad sto kilo, tak bych se do ní třeba dostal. (úsměv)

Nazval jsem vás v článku nejslavnějším futsalistou Brna. Je to tak? Stejně jako je nejslavnější brněnský fotbalista Petr Švancara?

To bych asi nechal na zhodnocení někoho jiného, kdo se tady ve futsale pohybuje. Já se tak nenazývám, ale samozřejmě nějaké přívlastky, jako legenda Helasu, slýchávám ze svého okolí. Jsem tady od šestnácti mimo dvou půl roků ve Spartě, kam jsem si v podstatě odskočil pro ligový titul. Doufám, že jsem ale na futsalové palubovce ještě neřekl poslední slovo.

Máte malého syna, stane se z něj také futsalista?

Zatím začínáme s fotbalem, protože mu bylo v květnu osm let. Na futsal se chodí dívat a o poločase si tady s dalšíma klukama kope. Chodí se dívat rád, což potvrzuje, že je to atraktivní hra. Padá spoustu gólů. Je to takový živý sport. Věřím, že v pozdější době ho dotáhnu i do futsalu. Ať už třeba přes Orel Řečkovice, kde se mládeži věnují perfektně. Uvidíme, co ho samotného bude bavit, protože já ho do ničeho nutit nebudu. Budu ale rád, když se futsalu bude věnovat. Já ten sport mám rád, a když ho bude mít rád i on, tak to pro mě bude odměna.

Michal Pavlík, Martin Kameník
Foto: helasbrno.cz