Hráči MUNI se přesvědčili, že vstřelit gól UHK vůbec nebylo Lehký, a to velké L je správně, ale postupně.

Utkaly se dvě mužstva, která doposud ani jednou nezaváhala a jejichž ambice rozhodně nekončí ve skupině. Začátek utkání byl hodně rozkouskovaný, a to zejména i díky nepřesnostem na obou stranách. Více ze hry však měli hráči MUNI jejich akce však skončily nejen mimo branku, popř. na její konstrukci, ale především na fantasticky chytajícím domácím brankáři Honzovi Lehkém. Domácí hrozili především z brejků, kdy jeden po přihrávce Vítka zužitkoval Hajník a domácí se v 11. minutě ujali vedení. Obraz hry se po úvodní brance příliš nezměnil, ale hráči UHK začali být rozhodně aktivnější a odměnou jim byla opět branka Hajníka ve 21. minutě. Stejný hráč za další dvě minuty dokončil z přímého kopu svůj hattrick. Kdo sledoval loňský zápas stejných soupeřů, tak měl deja vu … stejný průběh, stejné skóre.

Ve druhém poločase se střídaly pasáže, kdy jedno či druhé mužstvo mělo herní převahu. Jediné, co se nezměnilo, tak byl výkon brankáře Lehkého. Hráči MUNI se rozhodně nechtěli smířit s výsledkem a odměnou jim bylo snížení na 3:2, kdy se nejprve v 31. minutě prosadil Šperka a ve 43. Kuchař. Při snaze o vyrovnání je nutné ocenit chování hráče MUNI Sehnala. Rozhodčí signalizovali „aut“ z velmi zajímavé pozice pro hráče MUNI. Jmenovaný hostující hráč však výrok sudích korigoval s tím, že domácí se míče nedotkli. Schylovalo se tedy k závěrečnému tlaku MUNI, který otupil Vítek přihrávkou na Hajníka, kterého sice napoprvé skvěle vychytal brankář Mosler, ale proti následné dorážce již neměl šanci a ve 45. minutě dokončil Hajník své gólové představení. Hráči MUNI přesto vrhli všechny síly do útoku a hnali se za vyrovnáním, ovšem již bez gólového úspěchu. Objektivně je nutné přiznat, že hráči MUNI si rozhodně prohrát nezasloužili. K mnoha nepřesnostem v zakončení se přidal famózní výkon domácího gólmana.

 

 

 

Autoři: Marek Hromíř a Kamil Janiš