Radime, pro Brňáka musí být kvalifikace na „Vodovce“ svátek. Vnímáš to jako významnou událost?

Významná akce to samozřejmě je a do Brna se těším. Věřím, že přijde plný dům a splníme náš společný cíl.

Už jsi stačil pozvat své kamarády nebo se teprve chystáš?

Tak zvát ani nemusím. Všichni vnímají kvalifikaci jako velkou událost a dělá se všechno proto, aby se to dostalo do povědomí všech. Akorát my spousta lidí píše o lístky a nevím, jestli budu moc všem vyhovět. (smích)

Jak to momentálně máš. Žiješ v Pardubicích, ale objevuješ se i v Brně?

Do Brna jezdím jen každý druhý týden na fotbal, jinak mi to čas nedovolí.

Futsal hraješ za Slavii, ale kde hraješ fotbal?

Momentálně hraji divizi za TJ Start Brno.

Není náročné neustále dojíždění Pardubice – Praha, Pardubice – Brno?

Jak kdy, někdy je toho dost, to pravda. (smích) Ale mě naštěstí řízení nevadí a jsem už zvyklý.

Jak jsi spokojený v sešívaném dresu? Letos máte období skvělých i velmi špatných výsledků?

Spokojený jsem. Jdeme jinou cestou než loni a má to své plusy i mínusy. Škoda, že nedokážeme udržet kvalitu hry více zápasů za sebou.

Lákalo by tě ještě nějaké zahraniční angažmá? Kterou světovou ligu by sis rád zahrál?

Když bude něco zajímavého, tak by mě to lákalo. Třeba taková Itálie, Portugalsko, pak samozřejmě Španělsko nebo Rusko.

Pojďme zpět ke kvalifikaci. První zápas, a kromě dlouhodobě zraněného Lukáše Rešetára bude chybět i vykartovaný Michal Seidler. Jak utkání odehrát bez nich, abychom Slovince porazili?

Bude to těžší, protože Jumbo (Michal Seidler – pozn.) dá snad gól z nemožného, ale je to fakt, se kterým se musíme vypořádat. Podáme zodpovědný výkon na úplné hranici a uvidíme, na co nám to bude stačit. Chceme vstoupit do kvalifikace vítězně a pravou nohou.

Na kterého soupeře z kvalifikace si nejvíc věříš a který podle tebe bude nejnáročnější?

Všechny zápasy budou náročné a těším se na všechny. Je to velká akce.

Halu na Vodové znáš dobře. Na kterou branku se ti lépe dávali góly? Na tu s tribunou v zádech nebo na opačnou?

Víc gólů jsem dal asi na bránu, kde není tribuna. (smích)

Prozraď mi tvé futsalové začátky. Jak se mladý Radim objevil v dresu Tanga a následně vyhrál čtyřikrát po sobě anketu Futsalista roku do 21 let?

První kontakt přišel někdy ve třinácti letech od Vaška Kubíčka a vlastně od té doby jsem byl v Tangu, kde jsem dostal od Mariána Berkyho šanci nakouknout do velkého futsalu.

Éra Tanga Brno už je pryč. Co na ní bylo nejlepší?

Nejlepší byla asi parta, co se sešla. Jak starší zkušení hráči, tak mladí nadějní. Pak vedení, které dělalo vše, abychom měli všechno, co jsme k futsalu a sportovnímu výkonu potřebovali. Je škoda, že to skončilo. Rád na to vzpomínám.

Kam bys v Brně pozval neznalého člověka, kdybys měl vybrat nejlepší místa? Kde to máš nejraději?

V Brně se dá zajít kamkoliv a najde si tam každý, co potřebuje. Já osobně bych pozval na Bláhovku, kde je nejlepší Plzeň a tvarůžkový chleba. A v létě, když chce člověk odpočinout a vypnout, tak vyjít na Prýgl.

Foto: Radek Klier