Pavle, soutěž jste vyhráli s předstihem. Co podle tebe rozhodlo? V čem je vaše síla?
Rozhodujícím momentem bylo derby s Jabloncem, kde jsme, dle mého, odehráli nejlepší utkání soutěže. To nás nakoplo a v podstatě nyní držíme šňůru, tuším, třinácti vyhraných kol za sebou. Sílu vidím v týmovém pojetí hry. Nejsme žádní skvělí futsalisté, ale na hřišti makáme jeden za druhého a futsalové nedostatky nahrazujeme poctivostí.

Chystá se Liberec do nejvyšší soutěže? V jaké hale byste hráli?
Nyní před námi stojí hodně práce. První otázkou bude, zdali budou hráči ochotni futsalu obětovat více, než doposud. Dále budeme muset doplnit i funkcionářský tým, sehnat potřebné finance či založit mládežnické ročníky U17 a U19. Není toho málo, ale uděláme vše pro to, aby se liga v Liberci hrála. Pro všechny z nás by to bylo velké zadostiučinění. Přeci jen se taková možnost opakovat už v budoucnu nemusí.
Otázkou je samozřejmě i hala. Dostat se na Duklu, která je v majetku armády, není úplně jednoduché, ale také toto téma řešíme.

Jak vás podporují v regionu a ve městě? Jsou lidé a partneři futsalu nakloněni?
Partnery jsme doposud na každou soutěž sehnali a vždy si troufnu říci, že jsme měli oproti ostatním mužstvům v rámci druhé ligy nadstandard. Rozpočet na ligu je ale úplně o něčem jiném. Jak jsem říkal, shánění větší podpory ze strany partnerů bude jedním z témat nejbližšího období.

Jak se těšíte na premiérovou účast ve finále Superpoháru II. lig?
Oslava cestou z Chebu nebyla úplně plnohodnotná. (smích) Rozlučku se sezonou budeme chtít právě v Ostravě, kam plánujeme vypravit autobus nejen pro hráče, ale i přátele, fandy a rodinné příslušníky. Osobně se na to velice těším. Zápas budeme chtít, samozřejmě stejně jako soupeř, vyhrát, ale hrotit to nebudeme. Pojedeme si to užít!