9. 1. 2019

Martin Brůna: Na reprezentační áčko nemyslím, mám rozdělanou práci u mládeže

Poprvé v životě se stal Martin Brůna futsalovým Trenérem roku. V neděli převzal ocenění při 17. Galavečeru Grassroots na Žofíně. A tady je rozhovor s vítězem.

Martine, už jste vstřebal nedělní galavečer, kde jste se stal trenérem roku? Jak jste si celý večer užil?

Musím říci, že nedělní galavečer jsem si společně se svými přáteli, kteří byli nominováni v jiných anketách, moc užil. Každoročně se jedná o krásnou akci, kde se setkávám s lidmi, se kterými se běžně nevídám a taktéž se seznámím s osobnostmi a legendami českého fotbalu, což je velmi příjemné. Nyní je to hodně hektické, protože takto zahlcený telefon zprávami jsem dosud asi neměl. (smích)

Překvapilo vás prvenství hodně? Jde o splněný sen?

Nikdo zřejmě nepředpokládal, že by anketa trenér roku dopadla takto a já již vůbec ne. Když oznámil Jarda Blažek mé jméno, myslel jsem si, že došlo k omylu, ale samozřejmě si velmi cením tohoto ocenění, protože hlasují hráči, trenéři a funkcionáři. Překvapení bylo tak velké, že ihned, jak jsem si uvědomil, co se stalo, spíše jsem než nad oslavami přemýšlel, o jakou odpovědnost pro další rok se jedná, a hlavou se mi začaly honit myšlenky, že je třeba začít ještě tvrději na sobě pracovat, aby se nejednalo o poslední ocenění mé práce. Upřímně musím říci, že mou metou a snem je spíše týmový úspěch než osobní ocenění, takže mým prvním úkolem je v současné době postoupit na ME a vychovat co nejvíce konkurenceschopných hráčů pro český futsal v dospělé kategorii.

Jste poměrně mladý trenér, čím jste si podle vás ocenění zasloužil?

Ve futsalu to není jako ve fotbale, kde každá kategorie hraje kvalifikace, velké mezinárodní turnaje a finálové turnaje např. ME nebo MS, podle jejichž výsledků se mohou měřit úspěchy trenérů. S reprezentací U19 jsme v letošním roce zvítězili v turnaji Visegrad Cup a také vyhráli i velice kvalitně obsazený turnaj ve Vsetíně, kde jsme porazili celky Francie, Rumunska a třeba i v této kategorii velmi kvalitní Ukrajinu. Myslím si však, že se jedná spíše o ocenění práce v delším horizontu, než je kalendářní rok. Měl jsem možnost pracovat s hráči druhé ligy s nižší výkonností, po velmi dobré hráče, kteří jsou např. ve stávajícím kádru Bazooky Uherské Hradiště, kde působím v roli konzultanta, až po hráče reprezentace U19 a U21. To je otázka, čím jsem si to zasloužil. Možná kvůli mému přístupu k jednotlivým hráčům, férovému jednání a také stoprocentnímu přístupu a přípravě při předávání futsalových návyků a zdokonalování, kdy se i přes amatérské nebo poloprofesionální podmínky snažím hráčům (společně se svým realizačním týmem) poskytnout, věřím profesionální servis a přístup.   

Jaký byl rok 2018 z vašeho pohledu?

Rok byl velmi náročný z pohledu mého sportovního vytížení s jednotlivými reprezentacemi U19 a U21 společně s prací pro Bazooku Uherské Hradiště, a to vše ve spojitosti s mým civilním zaměstnáním. Musím moc poděkovat mé manželce Katce, že mi je velkou oporou a i když to není jednoduché i za podporu, kterou mi ve sportu, který miluji, poskytuje.

A jaký bude rok 2019? Nebo lépe, jaký by měl být z futsalového hlediska?

Věřím, že bude ještě lepší než rok minulý, ale protože se připravujeme na historicky první kvalifikaci s reprezentací U19, bude se její úspěšnost určovat dle případného postupu. Všichni si uvědomujeme, že s Ruskem nikdy žádný národní tým ve futsalu v novodobé historii nevyhrál a obzvlášť v Rusku to bude o to více složitější, nicméně připravíme se co nejlépe a aktuální forma na místě nám ukáže, zda jsme připraveni konkurovat těm nejlepším v Evropě.

Čeho byste chtěl v trenérské futsalové kariéře dosáhnout? Myslíte i na reprezentační áčko?

Jak již bylo zmíněno, jsem zatím velmi mladý, ale ne neambiciózní trenér. Dávám si postupné cíle, ale pro každého trenéra by mělo být výzvou mít možnost pracovat s nejlepšími tuzemskými hráči nebo nejlepší týmy České republiky a já nejsem výjimkou. Jakmile se trenér prosadí v domácí soutěži, může myslet dále, a to například na zahraniční angažmá a reprezentace. V současné době na reprezentační A tým určitě nemyslím, máme s Markem Kopeckým rozdělanou práci u mládežnických reprezentací, která nás myslím oba velmi naplňuje.