Michale, proč to v zápase s Dobovcem „nelepilo“ tak, jako proti Belgičanům?

V prvním poločase se nedařilo vůbec nic. Mohlo to být klidně 0:5. Částečně to zapříčinila únava, která je ale pro oba týmy stejná. Problémy nám dělají silní pivoti. Soupeře chceme napadat, ale oni to nakopnou na pivota a my se před něj nedokážeme dostat. Všichni kluci se pak musí sprintem vracet. Je to velice fyzicky náročné, a to nám dělalo v první polovině utkání velké potíže. Škoda, že jsme první půli nedotáhli do bezbrankové remízy.

Do druhé půle jste vstoupili lépe, co se dělo v kabině?

Namotivovali jsme se. Věděli jsme, že takhle to dál hrát nejde. Řekli jsme si, že do toho musíme dát poslední zbytky sil. Roli hrála i psychika, protože se soupeř začal bát o výsledek. Hodně zalezli, a to nám vyhovovalo. Začali jsme se tam více dostávat. V power-play jsme měli nějaké šance, byla tam i tyčka. Při troše štěstí mohlo utkání skončit remízou.

Jak moc vás srazila brzy inkasovaná branka po vašem vyrovnání na 1:1?

To je samozřejmě špatné. Konečně nám to tam spadlo a hned dostaneme ze standardky laciný gól. To je velká škoda. U třetí inkasované branky jsme to v power-play sehráli dobře až na finální fázi. Místo dalšího vyrovnání tak Dobovec vedl o dvě branky. Pak jsme sice snížili a měli tam nějaké střely, ale bohužel jsme netrefovali branku. Gólman slovinského celku nebyl příliš jistý.

Jste momentálně ve stejné situaci jako v Itálii, musíte porazit velkého favorita, abyste postoupili. Co udělat, aby se to opakovalo?

Už ta Tjumeň byla senzace, ale myslím, že Barcelona je ještě o třídu jinde. Musíme doufat, že Dobovec neporazí Halle-Gooik, pak bychom museli Barcelonu porazit o pět branek. Chtěli jsme, aby bylo o co hrát i před posledním zápasem, což se podařilo. Muselo by se sejít všechno, abychom Barcelonu porazili. Může to být jednou z padesáti zápasů, ale musí to být právě v sobotu!

 

Michal Pavlík, Martin Kameník
Foto: David Koranda