21. 9. 2022

Ondřej Vahala si podmanil brněnskou halu skvělými zákroky

Po zápase s Bosnou a Hercegovinou (4:2) rozdal mnoho podpisů a pózoval na fotkách. Neunikl ani rozhovorům. Právem. Brankář Ondřej Vahala předvedl fantastický výkon, připsal si asistenci na gól a několik jich zachránil.

Ondro, byl jste u první důležité branky na 1:0. Šel jste do střely a byla z toho asistence. Předpokládám, že jste chtěl vstřelit branku sám?

Já chci vstřelit branku vždycky, když si to takto navádím. David Černý odvedl super práci. Brankář nevěděl, jestli to bude tečovat, tak to vyrazil pouze před sebe a David byl tam, kde být měl. Takhle to máme nacvičené, když se obrana otevře, tak já si míč hodím na střelu a trefuji kluky nebo zařízení. 

Jak moc byla složitá první půle z hlediska jejich power play, bylo těžké situace ubránit?

Věděli jsme, že největší síla Bosny je ve hře v pěti s brankářem. Bylo těžké je dopresovat tak, abychom chodili s míčem do prázdné brány. Vedli jsme 1:0, neměli jsme se kam tlačit, spíše jsme vyčkávali. Jak říkal trenér, tak to bylo asi od nás zbytečně moc pasivní. Čekali jsme tak trochu na smrt. Oni pak srovnali skóre. O poločase jsme si k tomu řekli, že musíme hrát více aktivně, více běhat a dohrávat souboje. Myslím, že ve druhé půli se náš výkon hodně zlepšil. Naštěstí jsme vždycky dokázali odskočit na rozdíl dvou branek, a tak to i skončilo.

Kdy brankář v takovém utkání zjistí, že je to jeho zápas?

Já bych to řekl opačně. On spíše zjistí, kdy to jeho zápas není. (úsměv) Libor Gerčák se nám celý týden věnoval a skvěle nás připravil. Po rozcvičce jsem byl klasicky negativní. Nadával jsem, že to není optimální, ale asi se takhle na utkání psychicky připravím. Trefovalo mě to, byl jsem tam, kde jsem měl být a zaplaťpánbůh, že kvalita Bosny není tak top, aby balony létaly přímo za tyče. Vždycky mě míč nějak zázračně trefil.

Mluvíte o zázraku, já viděl v utkání spoustu skvělých zákroků. Vypíchnout musím ten v poslední minutě, dorážka z půl metru, jak jste se dokázal takhle otočit a skočit tam?

Futsalové řemeslo je zmenšit úhel a nechat se vybít. Zní to hrozně náhodně, že vás míč jen trefuje, ale vy musíte ten úhel tak zmenšit, aby tam bylo co nejméně místa a o tom to celé je. Stejně tak probíhala ta poslední šance, kdy jsem zmenšoval prostor. Nějak se to přede mnou vyrazilo. Už jsem viděl dobíhat soupeře, skočil jsem jen před balon a doufal jsem, že mě to zase trefí, a že to vytáhnu ven.

Martin Kameník, Michal Pavlík