9. 9. 2021

Radim Záruba vstoupil jako dvacátý futsalista do střeleckého Klubu 250

Prestižní klub střelců má od posledního kola 1. Futsal ligy již dvacet členů. Jeho řady díky dvěma gólovým střelám do sítě mistrovské Plzně rozšířila opora Slavie a české reprezentace Radim Záruba.

Radime, jak si tohoto individuálního úspěchu ceníte?

Cením si toho hodně. Když jsem začínal s futsalem, tak bych nevěřil, že tolik gólů dám. Postupně jsem se k metě blížil a chtěl jsem se do klubu konečně dostat. Jsem rád, že se mi to povedlo už před mistrovstvím světa. Je tam spousta velkých hráčů a kanonýrů. Chtěl bych poděkovat všem spoluhráčům, kteří mi na všechny ty branky přihráli. Jsem za to rád.

Kdy jste si začal uvědomovat, že byste mohl do klubu vstoupit a začal své statistiky sledovat?

Bylo to před pauzou kvůli covidu. Máme ve Slavii velmi šikovného vedoucího mužstva Oldu Pánka, který nám v kabině vyvěšuje tabulky. Díky němu jsem měl už před rokem a půl přehled a začal vše sledovat. Kvůli přestávce to trvalo možná trochu déle, ale nakonec jsem se do Klubu 250 propracoval.

Dvě stě padesátou branku jste vstřelil v parádním televizním zápase v Plzni, byla rozhodující na 5:4, ceníte si jé o to více?

Cením si jí spíš z toho hlediska, že to byla vítězná a zařídila tři body pro Slavii. To, že to byl můj 250. gól, to jsem začal řešit až po zápase. Přihrál mi na něj Křéma (pozn. Jan Křemen) a pokladník Honza Homola mi hned říkal, že něco dám do kasy. Do té chvíle jsem to bral tak, že je to vítězná branka, a to je hlavní.

KLUB 250

Během utkání v Plzni jste svůj vstup do Klubu 250 netušil?

Ne, to ne. Na začátku sezony jsem věděl, že mi chybí dvě branky, tak jsem si akorát říkal, že by bylo lepší to stihnout před mistrovstvím světa. S Teplicemi se mi to nepovedlo, pak když už jsem dal gól Plzni, tak to mi blesklo hlavou, že by to chtělo ještě jeden. Když jsem vstřelil gól na 5:4, tak mě to vůbec nenapadlo. Už jsem myslel jen na to, abychom vedení udrželi, že by to byl dobrý začátek sezony pro Slavii.

Vzpomenete si na nějakou kuriozní branku z těch dvě stě padesáti? Nebo zvlášť pěknou?

Kuriozní to asi ne, ale pěkná byla třeba akce z play off, kdy jsem hrál za Tango Brno. Bylo to vyhlášeno i mezi nejlepšími brankami sezony. Vašek Kubíček míč vyhodil, Michal Belej ho sklepl z první a já se trefil z voleje. Pár hezkých volejů mě ještě napadne, třeba proti Rumunsku v Ústí nad Labem.

A tu vůbec první si vybavíte?

První branku si pamatuji velice dobře. (smích) Dal jsem ji Liboru Gerčákovi, když jsme hráli proti Vysokému Mýtu, pak jsem mu dal hned i druhý gól.

Foto: Pavel Jiřík ml.