4. 7. 2022

UFL: Tento rok se budeme snažit celou soutěž opanovat, říká odhodlaně Jan Hromek

Letní přestávka už nějakou dobu běží a čekání na play-off si můžete zpříjemnit rozhovorem s nejproduktivnějším hráčem základní části, Honzou Hromkem. Král nahrávačů loňské sezóny se rozpovídal nejen o letošních ambicích Masarykovy univerzity, ale také třeba o tom, jaké bylo učení na státnice během reprezentačního soustředění.

Nejdříve bych Vám chtěl pogratulovat k postupu mezi 8 nejlepších týmů soutěže a samozřejmě také k úspěšně zvládnutým státnicím.

„Děkuji moc. Jsem rád, že to všechno dopadlo podle mých představ.“

Kromě státnic jste v letním semestru absolvoval i obě reprezentační soustředění před blížícím se AMS. Jak byste popsal atmosféru na těchto přípravných kempech?

„Obě soustředění jsem si nesmírně užil. Druhé sice méně z důvodu toho, že jsem 2 dny po soustředění státnicoval, a tak jsem se musel učit. Jinak se však na každé soustředění těším hlavně na kluky, jelikož s některými se potkávám pouze na reprezentačních srazech. Atmosféra celkově na soustředění je vždy super a jsem rád, že jsem se jich mohl účastnit.“

Konkurence byla opravdu veliká. Mrzí Vás, že jste nedostal pozvánku také na závěrečný turnaj do Portugalska?

„Samozřejmě, že mrzí. To je jasné. Trenéři se rozhodli pro jiné hráče a určitě pro to mají nějaký důvod, který respektuji. Klukům přeji co nejlepší výsledek a doufám, že přivezou placku.“

Z 39 branek, které jste vstřelili v základní skupině, jste se podílel na 18 z nich. Loni jste také byl králem asistencí celého ročníku, což už nemůže být náhoda. Máte některé věci nacvičené z tréninků nebo vsázíte v zápasech spíše na improvizaci?

„Většina kluků, co hrajeme za univerzitní tým, jsme prošli futsalovými kluby a mládežnickými reprezentacemi, což nám ulehčuje souhru na hřišti. Samozřejmě některé herní situace máme nacvičené z tréninků a řada z nich nám i v zápasech vyšla.“

Máte zkušenosti z první ligy, které Vám pomohly také v UFL. Jak byste celkově zhodnotil úroveň Univerzitní futsalové ligy?

„Dle mého názoru jsou některé zápasy Univerzitní futsalové ligy na velmi vysoké úrovni. Zápasy s těmi lepšími týmy bych přirovnal k zápasům ve 2. lize. Pak jsou zde samozřejmě i týmy, které spíše sbírají zkušenosti a v lize se zatím rozkoukávají.“

UFL má za sebou teprve jeden ročník. Co si o celém tomto projektu myslíte?

„Je to super projekt. Když jsem šel na vysokou školu, tak mě mrzelo, že v České republice nic takového není. Po dvou letech studia jsem se dočkal a jsem za tento projekt velice rád.“

V té historicky první sezóně Univerzitní futsalové ligy jste došli až do finále, kde jste ovšem nestačili na VŠB. Máte letos jen ty nejvyšší ambice?

„Prohra ve finále v minulém ročníku všechny mrzela. Tento rok se to budeme snažit napravit a celou ligu opanovat. Pozitivní na 2. místě z loňska je to, že je zde stále prostor pro zlepšení (smích).“

Nemáte obavy, že před blížícím se play-off přijdete o některé klíčové hráče? Vyřazovací fáze přece jen začíná až v novém akademickém roce, tudíž někteří studenti nemusí již ve studiu pokračovat.

„Co zatím vím, tak nikdo z klíčových hráčů by neměl končit ve studiu, a proto se nebojím, že o někoho přijdeme. Jedině mě napadá naše střelecké eso Marek Sehnal, který laboruje s myšlenkou přechodu do Olomouce.“

Kromě futsalu hrajete také fotbal. Dokázal byste říct, zda Vám jsou někdy prospěšné některé věci z futsalu i při velkém fotbalu a naopak?

„Těžká otázka. Každý člověk má na propojení fotbalu a futsalu odlišný názor. Já jsem toho názoru, že futsal může být skvělou průpravou pro fotbal, díky tomu, že u futsalu můžou hráči zlepšovat techniku s míčem, kterou můžou dále prodat i na fotbalovém pažitu.“

Na závěr jedna záludnější otázka. Dokázal byste si vybrat mezi futsalem a fotbalem?

„Ke konci přichází těžší otázky (smích). Ale nejspíš bych zvolil futsal. Od začátku, v 16 letech v Tangu Hodonín, jsem si k tomuto sportu vybudoval neskutečný vztah, který po určité době překoval i lásku k fotbalu.“

Mockrát Vám děkuji za rozhovor a přeji do budoucna mnoho studijních i sportovních úspěchů.

„Já děkuji moc za rozhovor a doufám, že nebyl náš poslední.“

 

 

Autor: Matěj Čapek